Při současné nabídce kvalitních tepelněizolačních tvarovek mnozí považují zateplování novostavby za zbytečnost.

Dnes jsou při zvažování vlastností stavebních konstrukcí tepelněizolační nejvíce ohýbané. Přísná tepelnětechnická norma požaduje hodnotu tepelného odporu R vnější stěny 4,4 m2K/W a doporučená hodnota je 6,5 m2K/W. Mezi zdícími prvky určenými pro obvodové stěny naleznete takové, které jsou tlusté až 550 mm, některé jsou dokonce vyplněny izolačním materiálem a splňují tyto tepelnětechnické parametry i bez zateplení. Je ale k zamyšlení, zda z hlediska úspor energie a perspektivy do budoucna přece jen dům nezateplit. Potřebného tepelného odporu zdiva lze dosáhnout i tenčími cihlami a vhodnou tepelnou izolací. Která alternativa je lepší?

Tloušťka obvodových stěn
V zásadě platí, že od zdiva požadujeme, aby plnilo nosnou funkci, kterou dokáže splnit i slabší konstrukce, a izolační funkci, což je vhodnější přenechat materiálu se speciálními vlastnostmi, tedy tepelné izolaci. Tvarovky, které splňují tepelnětechnické požadavky nízkoenergetických, případně pasivních domů, jsou nosným prvkem a zároveň dostatečnou tepelnou izolací v jednom. Jejich tloušťka je ovšem značná a ubírá z velikosti interiéru.

zateplení domu
Zateplením se zmenší i kondenzace vodní páry v konstrukci přičemž platí, čím méně zkondenzované vody, tím lepší jsou tepelné vlastnosti zdiva. Výpočty se zjistilo, že ve stěně z termobloků tlustých 440 mm bez zateplení se za rok zkondenzuje 0,117 kg vlhkosti na 1 m2. Ve stěně z termobloků tlustých 240 mm se 100 mm zateplením je to 0,015 kg/m2 za rok. (Foto Tecto Arhitectura)

Výhodou konstrukce z kombinace nosného a zateplovacího materiálu je, že každý centimetr tepelného izolantu nahradí několik centimetrů tvarovky. V tomto případě stačí taková tloušťka stěny, aby splnila statické požadavky, a to hravě zvládne zdivo z pálených cihel o tloušťce 250 až 300 mm. U takových tenkých stěn je však třeba myslet na vedení instalací. Pokud by se do takto silné stěny zasekala trouba o průměru 10 cm, jednak by ji to staticky oslabilo, a jednak by se zhoršily její tepelnětechnické vlastnosti. Řešení poskytuje takzvaná instalační stěna – konstrukce před nosnou stěnou z interiérové ​​strany, ve které jsou vedeny veškeré rozvody. Tak se vlastnosti obvodové konstrukce nezmění. Ale ani v hrubých tvarovkách, které jsou zevnitř protkány vzduchovými štěrbinami, popřípadě tepelnou izolací, není jednoduché frézovat drážky na rozvody.

Dobrá rada
Tepelný most je místo, kde dochází ke zvýšení tepelného toku a uniká jím více tepelné energie. V interiéru má chladnější povrch a v exteriéru teplejší povrch než okolní konstrukce.

Při kombinaci zdiva s vysokou pevností a zateplovacího materiálu budou tedy stěny tenčí a užitná plocha vnitřního prostoru větší. Navíc se můžete rozhodnout, jaké parametry bude mít obvodová stěna běžné, nízkoenergetické nebo pasivní stavby. U novostaveb, které se stavějí dnes, se doporučuje dodržet nejméně dvojnásobek požadavků normy. Vícevrstvá konstrukce ale znamená více práce a času. Stavět z tvarovky, která již obsahuje tepelnou izolaci, je mnohem méně pracné, než zateplovat jednoduché zdivo.

Akumulace
Vedle tepelněizolačních vlastností obvodových stěn je nezanedbatelná i jejich tepelněakumulační schopnost – schopnost bránit se náhlým tepelným výkyvům mezi exteriérem a interiérem. Ve zdivu se lépe akumuluje teplo, pokud je z vnější strany tepelně izolováno. Tehdy teplo ze stěn sál pouze směrem do místnosti. Ve zdivu bez tepelné izolace akumulované teplo sálá nejen do místnosti, ale uniká i ven.

Někomu však může překážet, že těžké konstrukce s dobrou akumulační schopností reagují na změnu vnějšího prostředí pomalu, dlouho jim trvá, než se přehřejí a potřebují k tomu více energie. Dokážou však teplo dlouho držet a postupně uvolňovat do interiéru. Naopak, dům s konstrukcí z vylehčených nebo vnitřně izolovaných prvků se rychle vytopí, ale také rychle vychladne. Tepelnou setrvačnost stavební konstrukce je třeba zohlednit i při výběru způsobu vytápění.