Šikmé střechy mají u nás dlouhou tradici, ale ani ploché dnes už nejsou strašákem a stávají se stylovým prvkem současné architektury pasivních domů.
Ploché střechy z minulosti těží přívlastek zatékající. Kdysi opravdu zatékaly, protože neexistovaly kvalitní materiály a realizační firmy nedokázaly dobře vyřešit náročné konstrukční detaily. Současné kvalitní materiály a systémové prvky zaručují, že při správné realizaci bude plochá střecha bezpečná a bezproblémová jako šikmá. Právě díky vyspělým technologiím, které jsou dnes dostupné na našem trhu, nelze jednoznačně určit, která ze střech je lepší.
Z hlediska energetické náročnosti by však měly být upřednostněny takové konstrukce, které mají jednodušší detaily napojení, izolování a menší objem. Tato kritéria splňují střechy s malým sklonem od 0,5 do 20 stupňů, tedy ploché, pultové, případně i sedlové.
Nejmenší ochlazovanou plochu mají ploché střechy, které jsou iz konstrukčního hlediska jednodušší a zároveň levnější. Ty ale často nesplňují představy investorů, kteří upřednostňují šikmé střechy. Z nich kritériím pasivních staveb vyhovuje pultová, která vytváří nakloněnou rovinu a velmi dobré je využít ji na solární kolektory, je-li dům ideálně orientován na světové strany.
Plochá střecha však nabízí větší možnosti pro natočení a sklon kolektorů, zvláště pokud není dům ideálně orientován. Na poslední příčce je sedlová střecha. Není-li ji nutné budovat z estetických důvodů, z pohledu pasivního domu to není nijak výhodné.
střechy s malým sklonem
U pasivního domu uplatněte střechy s malým sklonem, které mají jednodušší detaily napojení, izolování a menší objem. (Foto Bramac)
Zbavena předsudků
Při volbě ploché střechy je v současnosti hlavním argumentem vynaložení menších finančních prostředků na její realizaci než u šikmé střechy. I z pohledu racionálního využití prostoru je lepší plochá střecha. Může zaujmout i účelným využitím v podobě střešních teras a zahrad a rozšířit tak obytný prostor například při malé výměře pozemku.
Zastřešení pasivního domu střechou s mírným sklonem je výhodné především proto, že vytváří minimální povrch a tedy i mnohem menší plochu, kterou je třeba kvalitně zateplit. No a konečně, i když se to na první pohled nezdá, plochá střecha se lépe chová v kalamitních sněhových podmínkách. Ve srovnání se šikmou střechou má ale obvykle kratší životnost a náklady na její údržbu jsou tím pádem vyšší.
Konstrukce ploché střechy je velmi jednoduchá. V podstatě je to další strop, na který je položena tepelná izolace a izolace proti vodě. U plochých střech je nutno důsledně dodržovat technologické procesy při zajištění vodotěsnosti povlakové krytiny.
Je důležité zajistit dokonalé spádování střešních ploch. Složité je řešení prostupů přes plochou střechu. Právě k tomu je třeba používat cenově náročnější řešení. Nejčastěji se používá jednoplášťová plochá střecha, což znamená, že interiér od exteriéru odděluje jen jeden plášť. Z pohledu tepelněizolačních a hydroizolačních vlastností je účinnější dvouplášťová střecha, která se mnohem více hodí pro pasivní dům. Stavitelům pasivních domů jsou blízké také vegetační střechy. Vegetační vrstva působí jako dobrý izolant, tvoří účinnou ochranu vrstev střešního pláště a je schopna akumulovat teplo.
ploché střechy
Plochá střecha je vhodnější, pokud má dům složitý půdorys nebo je třeba překlenout větší rozpon. Šikmé střechy jsou optimální pro jednoduchý tvar domu. (Foto Marlegno)
Klobouk na šikmo
Více stavebníků u nás inklinuje k tradiční šikmé sedlové střeše. Ta ale se sklonem 30 až 50 stupňů vytváří větší povrch a tím i větší ochlazovaný povrch, což je u pasivního domu negativem. A navíc už to není ta osvědčená jednoduchá šikmá střecha s provětranou půdou, ale komplikovaná konstrukce, ve které často není technicky možné dotěsnit jednotlivé detaily, proto dochází ke vzniku tepelných mostů. S tím souvisí i vyšší pracnost a investice.
